|
|
Měření měsíční kriminality v Německu a v České republice ve vazbě na evropskou migrační krizi
ŠÍPEK, Matěj
Diplomová práce vycházela ze stanoveného komplexního cíle: Zkoumání závislosti měsíční (v návaznosti na možnosti získávání dat také roční) kriminality ve vybraných evropských státech a ve vazbě na evropskou migrační krizi. Vybranými státy se stalo Německo (SRN) a Česká republika (ČR). K dosažení komplexního cíle práce byl používán měsíční a roční index kriminality. K dosažení cíle byly stanoveny hypotézy H1, H2, H3, H4: Hypotéza 1 (H1): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu nekorelují. Hypotéza 2 (H2): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení. Hypotéza 3 (H3): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu nekorelují. Hypotéza 4 (H4): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení. Prostřednictvím praktické části diplomové práce bylo zjištěno, že indexy měsíční kriminality v ČR a v SRN nekorelují a mají odlišná teoretická rozdělení (hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny). Dále bylo zjištěno, že indexy roční kriminality v ČR a v SRN silně pozitivně korelují a mají stejná teoretická rozdělení (hypotézy H3 a H4 potvrzeny nebyly). Důvodem potvrzení hypotéz H1, H2 a nepotvrzení hypotéz H3, H4 byla zřejmě odlišná časová období pro sběr dat (měsíční kriminalita zahrnovala období leden 2011 až prosinec 2016, měsíční kriminalita v rámci SRN musela být vzhledem k potížím se sběrem dat počítána z kriminality roční; roční kriminalita vycházela z datových souborů let 1987 až 2016). Zavedení odlišných časových období bylo vynuceno obtížnou dostupností dat v SRN. Metodika diplomové práce použila v rámci teoretické části metody rešerše dostupné literatury. K této problematice byla prostudována odborná literatura, platná legislativa a internetové zdroje. Metodika diplomové práce použila v rámci části praktické základní metody statistiky sloužící pro zpracování dat za pomoci tabulek, grafů a základních výpočtů, na jejichž základě lze ověřovat hypotézy. Základní statistické popisné metody byly použity v pořadí: Formulace statistického šetření, Škálování, Měření, Elementární statistické zpracování. Základní statistické matematické metody byly použity v pořadí: Neparametrické testování, Lineární regresní analýza, Lineární korelační analýza. Sběr dat byl proveden následujícím způsobem: a) Z databází PČR byly staženy české kriminalistické statistiky, které obsahují také kriminalitu za jednotlivé měsíce. Dále byly zjištěny pro jednotlivé roky počty obyvatel z Českého statistického úřadu. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality. b) Databáze BKA (Spolkový kriminální úřad Německa) nezveřejňovaly kriminalistické statistiky. Z tohoto důvodu byl prostřednictvím ntv.de použit článek, který zveřejnoval roční kriminalitu Německa. Počty obyvatel pro jednotlivé roky byly nalezeny prostřednictvím Spolkového statistického úřadu SRN. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality. V závěru diplomové práce je poukázáno na řešení možných krizových situací, včetně problémů zahrnujících aspekty migrace. Velký význam snižování kriminality je dán především prevencí s citlivou vazbou na řešení otázek migrace - pomáhat na územích spojených se vznikem např. migračních vln a tím předcházet vzniku krizové situaci. Diplomová práce se nezabývala politickými aspekty všech zkoumaných hypotéz. Metodologicky lze diplomovou práci charakterizovat jako zprávu o řešení aplikovaného výzkumu, u kterého převažuje jeho kvantitativní dimenze.
|
|
|
Měření měsíční kriminality v Německu a v České republice ve vazbě na evropskou migrační krizi
ŠÍPEK, Matěj
Cílem této diplomové práce je zkoumání závislostí měsíční kriminality ve vybraných evropských státech ve vazbě na evropskou migrační krizi. K dosažení cíle byla potřeba rešerše literatury, která mi pomohla získat informace k pochopení problematiky. Jednalo se především o pojmy týkající se migrace. Zjistit, co je migrace jako krizová situace. Jaké má dopady a jak se dá řešit. Ke konci teoretické části se zabývám kriminalitou. Co znamená a jak s ní pracovat. V praktické části jsem použil k potvrzení či vyvrácení svých hypotéz matematickou statistiku. Konkrétně jsem využil formulaci statistického šetření, škálování, elementární statistické zpracování, neparametrické testování, lineárně regresní analýzu a lineárně korelační analýzu. Praktická část je rozdělena na měsíční a roční statistiku. V měsíční statistice zkoumám indexy kriminality ČR a SRN od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2016. Pro roční statistku počítám s ročními indexy kriminality ČR a SRN od 1987 do 2016. V praktické části mi vyšlo, že indexy měsíční kriminality v ČR a v SRN se nekorelují a mají odlišná teoretická rozdělení. Ale pro indexy roční kriminality mi vyšlo, že roční indexy kriminality v ČR a v SRN se velmi silně korelují a mají stejná teoretická rozdělení. V závěru práce poukazuji na řešení krizové situace. Konkrétně poukazuji na to, že nejdůležitější je prevence. Pomáhat na území vzniku problému a tím předejít krizové situaci. Pokud ale krizová situace nastane, umět ji řešit. Dále chci zdůraznit, že tato práce je apolitická. Proto bych nesouhlasil s tím, kdyby ji někdo použil k prosazování politických názorů.
|
host ::
RSS.